Jaký byl 18. ročník Seniorfora?

Začněme celkovou bilancí. Akce se konala v Kulturním domě v Kroměříži ve dnech 2. - 3. prosince. Přihlášeno 51 filmů, přijato 47, z toho 8 ze zahraničí – zastoupeny byly Slovensko, Itálie, Německo, Norsko a Anglie. Možná že se už stává stereotypem, že se píše o tom, že úroveň soutěže značně stoupla. Ale v letošním ročníku jde o skutečně pravdivé vyjádření. Konečně, podobného hodnocení jsme se dočkali také v případě jiných soutěží, a stoupající kvalitativní trend lze přisoudit neustále se zvyšující konkurenci.

Autoři se dnes už nespokojují s povrchními cestopisy jako před několika lety. Jejich témata jsou myšlenkově nejen hlubší, ale i obsahově bohatější. Tím, že více než v minulosti uplatňují funkční výpovědi, které jsou také věrohodnější než dříve, přispívají k tomu, čemu se říká umělecká přesvědčivost. Je skutečnou radostí dnes sledovat, jak se někteří autoři dokázali vypořádat s tvůrčím úskalím některých témat v medailoncích o významných lidech, o jejich činnosti, působící na jejich okolí a také to, jakým způsbem podávají svědectví o tom, co nás bezprostředně obklopuje nebo co můžeme vidět i ve vzdálených zemích.

Porota, v níž zasedal režisér Mgr. Ladislav Munk ze Slovenska, Erich Riess z Rakouska, který je pořadatelem největšího festivalu v Evropě (v Ebensee) a také pisatel tohoto článku, musela pochválit autory zato, že i tvůrčí složky jejich filmů doznaly vzestupnou tendenci ve své kvalitě. Jediné, co bylo možné vytknout, byly problémy s dramaturgií, které vedly k některým chybným odhadům délky jednotlivých sekvencí a někdy i celých filmů. Pořadatelům, kteří byli už tradičně bezchybní a kteří se mohli opírat o hlavního organizátora, ing. Ladislava Františe, lze vytknout jen jednu maličkost. Totiž, že mohli být maličko přísnější v předvýběru a některé slabší filmy do soutěže nezařadit. Jinak, nejen členům Filmového klubu v Kroměříži, ale i jejich zřizovatelům, totiž Kulturnímu domu lze vyslovit za soutěž plné absolutorium.

Lze se vyjádřit k alespoň některým filmům, které byly oceněny porotou, dá se říci zcela jednomyslně. Cenu ČSFV, tedy cenu svazovou získala Mgr. Alena Krejčová z Ústí nad Labem za snímek „Bludička lásky�g. Ve výpravném hraném dokumentu v něm líčí osudové setkání básníka Karla Hynka Máchy s jeho láskou. Autorka využila svých schopností zapůsobit na diváky nejen dobře propracovaným scénářem, dramaturgií i vedením herců, ale především celkovým vyzněním jejich vzájemného vztahu. Autorka film od filmu vyzrává v osobnost, která dovede vybrat nejen téma, ale dokáže si zajistit i vhodné reálie a odpovídající prostředí.

Cenu Angličana Percy Childse, tedy stále vzpomínaného porotce kroměřížských akcí, si odvezl Jon Gisle z Norska za film „Grandmother“ (česky Babička). Autor v něm vtipně parafrázuje chování dětí, které se v desítkách let proměňuje a které paradoxně směřuje k následnému oplácení v podobných situacích. Ve svém zdůvodnění využila porota toho, co bylo stanoveno v soutěžním řádu akce – že se na filmu oceňuje tvůrčí přínos. Prostředky, které autor využil, patří skutečně k neotřelým a svým způsobem i originálním.
„Přítel cvok“ je název dalšího filmu, natočeného pražským autorem Václavem Fořtem. Pojednává o významném kameramanovi Jiřím Středovi, který v zajímavém vyprávění poodhaluje roušku svých dobrodružství, získaných při natáčení nejvyšších hor světa a také v amazonských vodách při lovu sladkovodních ryb. Snímek je koncipován do vyvážených sekvencí, v nichž se střídají záběry z výpovědi kameramana se záběry jím natočených. Fořt graduje svůj film do stadia nejvyššího bodu, vypointovaného velkým večerem pěveckých hvězd Karla Gotta a Heleny Vondráčkové při vystoupení v newyorském Carnegie Hallu. Autor byl odměněn třetí cenou.

Na druhém místě skončil rovněž pražský autor Bohumil Kheil, který se svým snímkem „Dopis mistra Balka“ předvedl tajuplný hraný dokument na téma romaneta Jakuba Arbese. Porota ocenila mystičnost atmosféry příběhu i odpovídající zvláštnost vyprávění. Kheil se dovede v tomto způsobu využití scénáře, režie i vedení herců dobře pohybovat a prokazuje tak zkušenost z divadelní i filmové praxe, kterou získal právě díky soustavnému natáčení se svými herci.

První cena putovala na Slovensko, protože byla přisouzena ing. Luboru Patschovi za film s názvem „Život v tieni. Vypráví o tělesně postiženému muži, který se nedal těžkým osudem zlomit a vedle úspěšných básní se vydává na krátké výlety, aby si tak sám osvědčil i svou fyzickou kondici. Patsch patří k předním autorům, kteří se rádi zúčastňují českých soutěží. Jeho snímek nejenže získal nejlepší umístění v rámci jednotné kategorie, ale současně mu diváci v anketě přiznali cenu za nejlepší film soutěže.

Seniorprix, cenu MUDr. Zdeňka Jaroše jako nejvyšší ocenění udělila porota snímku „Kde dřevo voní láskou“ dr. Eduarda Mocka z Frýdku Místku. Autor v něm představil řezbáře, spisovatele a milovníka života v jedné osobě, když se mu podařilo přes složité dramaturgické úskalí, spočívající v rozkošatělém vyprávění sjednotit hlavní témata do jedné, souvislé obrazové i zvukové linie. Mocek patří dnes už ke zkušeným autorům, kteří stojí na současném vrcholu amatérského filmového dění. Jako psycholog dokáže zviditelnit charakteristické rysy zvolených protagonistů a tím je uvést před zraky svých vnímavých diváků.

Kroměřížská soutěž měla své pokračování v oblíbené tombole a v pasování nových členů. Kromě toho došlo, tak jako vždy, na individuální pohovory autorů s jednotlivými členy poroty.