Bilance filmové Náchodské prima sezony

Závěrečná „telegrafická“ bilance 13. ročníku studentské filmové Náchodské prima sezony.

Celkem pět Náchodských prima cen, šest čestných uznání, pro tři filmy přímý postup na letošní Rychnovskou osmičku udělený Východočeským volným sdružením pro amatérský film a video (VčVSAFV), cena studentské poroty a velké uznání za velmi dobrou kvalitu autorům všech 32 soutěžních filmů, i autorům dalších, které se do soutěže převážně z časových důvodů nevešly. Soutěžní kolekce se vybírala ze 60 filmů, které přihlásili žáci a studenti ze 16 gymnázií, středních a vyšších odborných škol, z 10 základních a základních uměleckých škol, ze 3 vysokých škol a 3 zájmových sdružení. V soutěžní kolekci byla již tradičně nejpočetnější kategorie animovaných snímků s 12 filmy, 11 snímků bylo dokumentárního a reportážního žánru, dále bylo vybráno 6 hraných filmů a kolekci doplnily 3 zajímavé experimenty.

Třináctý ročník studentské filmové NPS….

Studené a deštivé ráno ve středu 15. května 2019 mohlo někoho od cesty do Náchoda odradit. Ale navzdory počasí přijeli autoři, pedagogové i další zájemci z různých koutů Česka - z Rožmitálu pod Třemšínem, Benešova, Roztok, Prahy, Poděbrad, Ústí nad Orlicí, Jeníkovic, Hradce Králové a po celou dobu byl projekční sál zaplněný.

Filmy rozdělené do tří devadesátiminutových soutěžních bloků přesáhly 4 hodiny projekčního času. Vzhledem k výběru a pestrosti témat, dobrému zpracování filmů a střídání žánrů se žádný z nich nezdál příliš dlouhý. Po jednotlivých blocích diskutovali s autory a pedagogy porotci Rudolf Adler a Ondřej Krejcar, diskuze to byly velmi živé a hlavně vedené zájmem z obou stran. Velmi dobrou atmosféru vnesla do diskuzí o filmech pětičlenná studentská porota z Jiráskova gymnázia v Náchodě, která udělila i svoji cenu.
Letošní soutěž nastavila vysokou laťku. Po oznámení výsledků se mi jeden z pedagogů ozval a velmi se divil, že film z jejich školy jsme do soutěže nevybrali, přestože na jinou akci byl přijat a zde si ho dokonce vybrala k projekci ČT.

Ano. Probojovat se letos výběrem do studentské filmové soutěže bylo těžší než se dostat do televize. Mějte toto, prosím, všichni na paměti. Velmi rádi bychom udrželi „nastavenou filmovou laťku“ i pro další ročníky, bude to „výběrová“ soutěž toho nejlepšího, co v dílnách mladých autorů za rok vznikne. Volte pro svoje filmy zajímavá témata, rozhlížejte se kolem sebe, dodržujte pravidla filmového řemesla. To vše vám pomůže se do soutěže dostat.

Samozřejmě nelze jen chválit. Při přípravě soutěže nastaly komplikace se stahováním filmů, s nedostatečně vyplněnými přihláškami, kdy přes několikeré prosby a upozornění, pedagogové, kteří filmy ze škol přihlašovali, opět nevyplnili kontakty na autory filmů. Příprava se tím zdržovala, takže nakonec byl ve finále trochu spěch. Při přepisu filmů pro soutěžní projekci nebyly mezi filmy nastaveny pauzy, aby film byl aspoň několika vteřinami oddělen od následujícího. Také se omlouvám všem, kteří po polední pauze čekali před zamčeným sálem, došlo k jakémusi komunikačnímu šumu, kdy jsme si neřekli, kdo a kdy otevře sál, klíč byl uložen jen o patro níž v kanceláři kina, ale vše se rychle napravilo.

Věříme, že i při drobných organizačních nedostatcích soutěž vyzněla k všeobecné spokojenosti a rovněž věříme, že to tak bude i v následujících ročnících.

Děkujeme všem autorům za přihlášené filmy, děkujeme těm, koho neodradily proudy deště a do Náchoda přijeli a prožili celý soutěžní den společně s námi v suchu a pohodě. Blahopřejeme oceněným autorům. Děkujeme lektorům za vedení semináře, děkujeme studentské porotě, děkujeme učitelům, že se s dětmi a studenty práci na filmech věnují.
Tak zase za rok v květnu.

Za organizátory filmové soutěže Jarmila Šlaisová



Festival se mi osobně líbil. Měl všechny náležitosti, které mít měl. Možná bych při hodnocení filmů rozdělil výrazněji filmy do kategorií. Při vyhlašování udělit cenu za animaci, za hraný film, za dokument. Třeba na Střekovské kameře nasypali úplně všechny filmy do jednoho pytle a porovnávalo se tím neporovnatelné. Každá disciplína by se měla hodnotit separátně. V případě NPS muselo být rozhodování výsledků těžké.
Filmy splňovaly kvalitu a jsou tak přínosem pro všechny diváky.
Ještě jednou velice děkuji za celou organizaci soutěže. Bylo to moc fajn.
S přáním pěkného dne.


David Březina, pedagog, Eduso, SOŠ multimediální a propagační tvorby s.r.o.,Praha

Za ZUŠ JJR jsme byli moc spokojeni s výběrem filmů, škála byla velmi pestrá a kvalitní. Hodnocení bylo podnětné a souhlasila jsem s ním.... jen v pozadí své hlavy si kladu otázku, do jaké míry může pedagog zasahovat. Myslím sama za sebe, v jakékoliv technice, nejen ve filmu... kde je ta hranice, kdy ještě vedeme a kdy už bereme dítěti jeho pohled - myslím teď třeba oprávněnou připomínku pana Adlera (kterého si velmi vážím protože nám vždy dobře poradil a citlivě vedl) na přeexponované místo ve filmu Naši Italové - fronta a červené sklo. Má pravdu, ale bylo to dětské vyjádření a cítím, že přetažené... ale když snížíme bude to pohled nás dospělých... ale to berte jako mé přemýšlení nahlas... rozumím jeho slovům… Starali jste se o nás královsky a moc se nám v Náchodě líbilo. Jediné co bylo obtížné - krátké pauzy mezi filmy... nestihl jeden doznít a již běžel další. Ale i tomu rozumím... mohlo jich tak být zařazeno více. Děkuji vám moc oběma, že věnujete svůj čas nám všem...
Ať se daří….

Petra Peštová, pedagog, ZUŠ J.J. Ryby, Rožmitál pod Třemšínem



Filmová soutěž na Náchodské Prima sezóně 2019 ze začátku vypadala poměrně náročná. Drobné komplikace se stahováním filmů, nepřízeň počasí při veřejné projekci filmů z minulých ročníků ve stanu na náměstí i slabá ochota místních škol se zapojit - to vše přispívalo k drobné nejistotě ze strany organizátorů. O to větší potom byla radost v samotný den soutěže. Snímků se sešlo skutečně dost a velká většina byla vysoce kvalitní. Účast na projekcích byla nadprůměrná, až se chvílemi "bojovalo" o místa k sezení.
Nadšená studentská porota projevila skvělý smyl pro filmy a zapojení do celé akce. Účast tvůrců byla také velmi slušná a věřím, že si každý odvezl dobré rady pro svou další produkci. Závěrečné vyhlašování a předávání cen za účasti ředitele Prima sezóny Jiřího Hejzlara a místostarostky Náchoda, ing. Pavly Maršíkové, bylo už jen třešničkou na dortu skvěle zvládnutého dne. Těšíme se na další ročníky, kdy celou soutěž posuneme zase o kousek výš.

Petr Neuman, Náchod, organizační štáb NPS



Dobrý den,
děkujeme za zprávy a za možnost účastni se náchodské Prima sezóny. Ceny si velmi vážíme, protože porota si dala čas filmy nejen zhlédnout, ale taky veřejně všechny odborně a přitom srozumitelně zhodnotit.
Vážíme si faktu, že profesionální filmaři oceňují amatérskou práci, a dávají jí svůj čas.
Potěšilo nás, že posuzujete, do jaké míry se daří vtáhnout děti do autorské práce.
Že je zřejmé z filmů, co je pro vás jasně zřetelné, do jaké míry jsou v nich děti samy sebou a do jaké míry jsou zmanipulované. Pro nás to přineslo pochopení, že vlastní ambice jsou při takové práci velkým nepřítelem.

To, že jsme dostali cenu, a k tomu i odborné hodnocení, vysvětlení, v čem jsou chyby, nás ovlivní v další práci.Jednak posílilo a jednak pomohlo odborně, nikde jinde jsme se s tím nesetkali. Hned jsme film úspěšně nabídli i Pavlu Štinglovi, vedoucímu Památníku Bubny, který jej využije v seminářích pro učitele i v Památníku Terezín rovněž tak.Vaše hodnocení má tedy následky a dopad na učitele dějepisu, přinejmenším. (Pochvala nám dala křídla).

Tato forma hodnocení je důležitá zejména pro vedoucí kolektivů a starší autory. Přáli bychom ji všem, co se chystají touto cestou jít. Například učitelům, kteří mají na stole výzvu mapovat mj. i filmem příběhy 20. století, ale nevědí jak.

Nečekali jsme cenu, když jsme viděli, že se účastní studenti odborných škol, byť většinou středoškoláci.
Ale asi jste přeci jen měli nějaké odlišení kategorií, i když nebylo vyhlášeno.
Tak to je možná to jediné, že jsme si připadali z jiného světa, tedy z jiné kategorie než samostatní studenti středních škol.

A je nám líto, že hodnocení není i písemné, abychom to měli černé na bílem. Ale i při ztrátě veškeré paměti, vaše hodnocení se nám z ní nikdy neztratí.

Celkově v ČR nám chybí, že pokud by nějaký film byl opravdu dobrý, (máme náš film Nenastoupili i v angličtině, díky spolupráci a nadšení rodilých mluvčí, kteří zde žijí), nevíme si rady, zda by o něj mohl být zájem v cizině a kam ho poslat, kromě tématicky odborných institucí. Ty však podporují pochopitelně především vlastní filmy a výukové programy. Netušíme, zda je někdo, kdo by měl zájem v tomto pomoci. Zvláště, když jde o amatérský film vytvořený školním kolektivem.
Děkujeme a přejeme hodně síly do dalších aktivit včetně Prima sezón.

V rámci www.muzeumvkrabicce.cz zveřejňujme výstupy, které se zabývají 20. stoletím skrze osobní příběhy. Děti (určeno dětem 7-15 let, spíše menším), mají pátrat po dokumentu, fotografii, a sdílet je pak vybranou formou, nyní i včetně videa, animovaného filmu. Zatím na toto téma víme jen o třech animovaných filmech. Musejí splňovat naše parametry (konkrétní fotka, dokument, a k tomu příběh z blízkého okolí). K filmu ještě vychází leporelo jako příloha časopisu Časostroj.

Marta Vančurová, pedagog, Cesta tam a zase zpátky, z.s



Milá paní Šlaisová.
Dáváte mi pro mne nezvykle těžký úkol. Neumím se písemně vyjadřovat k čemukoli, co ve mně nevzbudí pohár přetékající míru rozhořčení. Svými mnohastránkovými rozklady jsem si již dokázal získat řadu nepřátel. Odjíždějíc po projekci z Náchoda, z pocitu upřímné radosti a vděčnosti za právě prožité, vážně jsem se zabýval myšlenkou, jak asi by bylo přijato mé angažování se v pomoci realizovat příští, tuto pro mne až snovou soutěžní přehlídku, ještě lépe. Mám snad oslovit odpovědné představitele města Náchoda, aby si více vážili možnosti pořádat v rámci jistě velmi vyčerpávající a náročné Prima sezóny i takovouto
filmovou akci a nabídli pro její pořádání příhodnější a více Náchod reprezentující prostory.

Mám snad apelovat na technika zajišťující projekci, aby se pečlivěji připravil a více dbal na důstojnou a co nejkvalitnější projekci bez rušivých prvků. Nepochybuji, že by šlo vhodněji jednotlivé filmy uvést, ukončit a navázat další. Ponechat účastníky včetně vážené poroty mnoho minut čekat před zamčeným sálem s vysvětlením, že šel venčit psa? Nehoráznější projev pohrdání si nepamatuji. Mohu se odvážit Vám nabídnout svůj zbývající entuziazmus, svoji pomoc? A byla by to pomoc?

Opustil jsem takovéto své úvahy. Několik, snad jen mnou vnímaných nedokonalostí, přeci nezkazí to krásné, co mi bylo dopřáno prožít. Pár řádků?

Miloval jsem „celuloidový“ film (i když už dávno nebyl celuloidový). Měl jsem rád a velmi si vážil práce „amatérů“ (dnes neprofesionálů?). Díky možnosti několik let se zcela věnovat R8 jsem viděl stovky děl, nepochybně z těch nejlepších, která v té době vznikala. Opravdu „mladých“ tvůrců tehdy moc nebylo.
V důsledku bolestných okolností jsem na dlouhá léta zcela ztratil povědomí o dění v prostředí „neprofesionální“ filmové tvorby. Teprve v posledních pár letech jsem tam opatrně nahlédl (projekce krajských přehlídek Českého videosalonu). Byl jsem mile překvapen technickou kvalitou, ale v umělecké rovině jsem očekávaný posun neviděl. Moje loňská návštěva studentské filmové přehlídky konané v rámci Náchodské Prima sezóny byla pro mne opravdovým zjevením. Tehdy mi moje nezdraví neumožnilo vydržet víc než jen dopolední blok. I tak jsem byl velmi příjemně šokován. Opouštěl jsem sál pevně odhodlán, „za rok tu musím být!“.

Byl jsem. Vydržel jsem a nelituji, nenudil jsem se ani vteřinu. Mladí filmaři mi netušíc věnovali překrásně strávený den naplněný jejich zápalem, nápaditostí, nadějí. Jeden každý film mne dokázal něčím zaujmout a odsunout vnější svět s babiši, okamůry, komouchy apod. do nedůležita. Děkuji především za film „Naši Italové“. Děkuji za poselství v něm obsažené.

Děkuji za, pro mne fascinující, práci s obrazem, kresbou, animací (podle mne Zlatá krajka s hvězdičkou). Moc mi nevadí porotci vytýkané nedokonalosti - obecně. Vidím je také, přiznávám je, ale více je pro mne důležitá pravdivost a elán. A tu bych přál i „bardům“. Za rok tam musím být! Je to tam príma!

Petr Kratěna, Velká Jesenice



Filmový festival v rámci náchodské Prima sezóny byl příjemnou událostí, která nabídla spoustu zajímavých studentských filmů. Příští rok festival určitě opět navštívíme a budeme rádi, pokud se více rozšíří. Určitě si zaslouží pozornost. Nejenže odborná porota ocenila nejlepší filmy, dokonce poskytla divákům a tvůrcům zpětnou vazbu a kritiku, která je posune dál. Myslím, že se festival povedl a věřím, že příští rok opět získá velký úspěch.

Luboš Hradec (autor filmu Zvíře) SOŠ multimediální tvorby, Poděbrady


Musím říct, že mě osobně (za diváka i autora) se festival velice líbil. Poskládání a řazení snímků bylo v naprostém pořádku, žánry se mezi sebou krásně prolínaly a tak 90 minut bloku uteklo jako voda. Pro mě, jakožto autora snímku, bylo i velice zajímavé rozebírání filmů skoro až inviduálně, což nebylo vůbec na škodu, a pánové hodnotili velice zajímavě a odborně. Festival tedy musím velice pochválit a osobně si myslím, že cesta na festival za to určitě stála, jelikož vidět svůj film promítat na plátně a pak ho ještě nechat zhodnotit profesionálem z FAMU je pro každého autora velice inspirativní a i takový malý splněným sen tvůrce. Musím tedy jen a pouze chválit. Velice mě zaujal film Bodyguard svými až tak trochu “hororovými” prvky, čímž se mi zaryl do paměti nejvíce. Dále byl velice zajímavý snímek Inhaero, zaujal velice dobrým vizuálem. Rozvíjející snímek knihy Proměna (F. Kafka) se mi svým trochu pochmurným i vydařeným dějem také velice zamlouval. Jinak pár dalších bylo taky velice zajímavých i provedených, ale za ten uplynulý týden si na ně bohužel již moc nevzpomínám, proto hodnotím pouze ty, co mi utkvěly v paměti a měl jsem při nich zvláštní pocity.

Adam Faltus (autor filmu Muž, který pil alkohol, Cena studentské poroty)


Naše studentská porota byla na letošní ročník festivalu Prima sezóna obsazena v plném počtu, tedy pěti studenty, kteří všichni studují na Jiráskově gymnáziu v Náchodě. Tři dívky a dva chlapci zastupovali laickou část poroty, která měla za úkol nahlížet na snímky pouze očima studentů, a vybrat snímek, který zkrátka a jednoduše zaujme na první pohled. V tomto ohledu jsme to měli velmi těžké, více než polovina snímků byla velmi vysoké úrovně. Zároveň bylo velice těžké hodnotit dohromady animované snímky se snímky hranými. Snímků nás zaujalo hned několik a při výběru, který bude za nás ten pravý, jsme se dostali k nejednomu střetu názorů. Nakonec jsme vybrali snímek, který nesl název "Muž, který pil alkohol". Tento snímek nás bavil, byl přímý a stručný, přesto překvapivý děj a i kvalita snímku byla, dle nás, skvělá. Ač to bylo velice náročné, shodli jsme se na tom, že právě tento snímek si zaslouží naše ocenění. Mezi naše top tři se ještě dostali snímky "Naši Italové" a "Hledání ztracené tmy". Velmi nás proto potěšilo, když tyto snímky dostali ocenění od odborné poroty, o to větší radost jsme měli z našeho výběru.

Studentská porota: Nikola Hlavatá, Anežka Tučková, Šárka Šimůnková, Jakub Švitorka, Ondřej Lukáš, Gymnázium Aloise Jiráska, Náchod


Náchodská třináctka je šťastné číslo.

Z filmové Prima sezóny v Náchodě máme letos jen dobré zprávy. V současnosti, kdy se na domácí scéně soutěží amatérských, neprofesionálních a nezávislých filmařů často ozývají skeptické hlasy a stížnosti na klesající počty filmů, malou účast autorů, nevyrovnanou pestrost žánrů a podobně ( některé tradiční akce dokonce zanikly ) ukazuje současná zkušenost s typem přehlídky jakou je náchodská soutěž, že jedna z možných a perspektivních cest může vést právě oním široce rozvolněným a demokratickým řečištěm, nesvazujícím tvořivost různými omezeními a vlastně byrokratickými pravidly, ať už se týkají čehokoli. To samozřejmě vyhovuje především mladé generaci.

K těm dobrým zprávám tedy konkrétně: K prvnímu ročníku přišly před lety pořadatelům pouze dvě!!! přihlášky. Poté byl přizván ke spolupráci hradecký IMPULS s dlouholetými zkušenostmi a odborným zázemím. Dodnes garantuje a realizuje koncepci a průběh soutěže. Letos, při třináctém ročníku, jsme pracovali s šedesáti přihlášenými filmy. Je to až neuvěřitelné. A v současnosti patří filmová sekce bezesporu k tomu nejzajímavějšímu a také nejpodnětnějšímu co se na tomto multikulturním festivalu pro mládež děje. Domnívám se, že by nebylo od věci uvažovat o rozšíření projekčního času, aby bylo možno, v zájmu otevřenosti přehlídky, uplatnit ještě více než těch letošních třicet dva titulů, na něž byl prostor.
Jak se ovšem k letošnímu mimořádně potěšitelnému stavu dospělo? Ono prostě nestačí jenom akci vyhlásit, spoléhat pouze na média a čekat kdo a co se do sítě zachytí. Chce to průběžnou osobní komunikaci s autory, institucemi, konkrétními učiteli a školami a motivovat je k účasti. Osvědčuje se i vyhledávání perspektivních autorů na jiných akcích a po úspěšné účasti v Náchodě jim naopak zprostředkovávat prezentaci filmů jinde.

Důležitá je demokratická otevřenost soutěže, která dnes funguje spíše na tradičním půdorysu salonu. Festival je sice definován jako přehlídka umělecké tvořivosti středoškolské mládeže, ale velkoryse se otevírá oběma směry nahoru i dolů. Pro tvořivost přece není důležitý rok navíc nebo o rok méně, ale především vážný zájem a výsledky.

S dosud nepřekonanou lítostí dodnes vzpomínám na dobu kdy se pod rouškou pomoci mladým a z nepochopitelných důvodů, snažili tak zvaní odborníci z odborných pracovišť mladé autory vytěsnit a vlastně izolovat od ostatních a zakazovat účast v soutěžích i studentům učilišť kde se s filmem poučeně pracovalo, v zájmu zachování „čistoty amatérského hnutí“. Tato absence otevřené mezigenerační komunikace se bohužel podepsala i na dnešním, ne zrovna příznivém stavu oboru. Dnes, kdy sama realita a přirozený vývoj, včetně zahraničních zkušeností ( viz Unica ) usvědčuje z onoho totálního omylu, titíž lidé jako by prozřeli, horují najednou pro to, co dříve pomáhali likvidovat.

V Náchodě jsme brzy dospěli i k nutnosti přehodnocení oceňování filmů. Výsledky tvořivosti z oblasti kulturních a uměleckých aktivit prostě nelze hodnotit stejně jako výsledky řady jiných oborů, které jsou prostě objektivně měřitelné. Upustili jsme od pořadí a udílíme pouze rovnocenné Prima ceny a čestná uznání. Těch prvních bylo letos pět a druhých šest. Nepochybně se to osvědčilo. Pakliže jsou ceny uděleny s rozmyslem mezi žánry, rovnoměrně mezi poučenějšími a začínajícími účastníky, přispívá to mimo jiné k pocitu rovnosti oceněných a snížení zbytečné nervozity a napětí mezi účastníky.
Paralelně a ku prospěchu věci udílí cenu i studentská porota. Letos byla velice dělná, vtipná a odpovědná. Názor obou porot se sice letos neztotožnil, ale i tato různost přispěla k pestrosti a svobodomyslné atmosféře, která zde vládla.

Ovšem to nejcennější co současná situace na přehlídce ukázala a potvrdila je fakt, že s filmem a audiovizí jako médiem se stále více pracuje na školách různého stupně a zaměření. Někdy poučeněji, někdy méně. Klíčovou roli v tom hraje samozřejmě osobnost učitele. Z povahy věci plyne, že zájem o obor roste především na základních uměleckých školách ve vazbě na výtvarné obory. Kolekce animovaných filmů vytvořených různými technikami ukázala na schopnost originální dětské tvořivosti. Výsledky ve většině kvalitou daleko přesáhly pouhé hříčky s animací a prokázaly schopnosti dětí pod kvalifikovaným vedením vytvořit filmy koncipované jako celek nejen po výtvarné stránce, ale kupříkladu i s pevně vystavěnou zvukovou dramaturgií. O to cennější je, že animační techniky byly užity i pro zpracování obsahově závažných námětů. A právě tyto filmy patřily k vrcholům přehlídky.

Je zajímavé sledovat, jak se začíná proměňovat pořadí zásadních problémů, s nimiž se potýkal obor mimo profesionální sféru. Zatím co donedávna šlo především o problémy s elementárním vizuálním vyjadřováním, tedy ovládáním základů filmového jazyka, poučenou práci s formotvornými konstantami, jako je velikost záběru, úhel snímání ve vztahu k obsahu obrazu a také problémy se základy filmové skladby, dnes tyto věci ustupují do pozadí a stávají se samozřejmostí především na filmových učilištích i školách, kde se věnují audiovizi mimo hlavní obory výuky. Ale ony kvality začínají prokazovat i ti nejmladší filmaři nedotčení jakýmkoli školením. Jakoby se schopnost srozumitelného filmového sdělování a ovládání filmového jazyka stávala částí genetického kódu nastupujících generací. Tato vyjadřovací obratnost byla až samozřejmou součástí dokumentárních i hraných filmů letošní náchodské přehlídky. Do popředí naopak vystupuje problematika volby námětu, schopnost jeho optimálního dramaturgického uchopení a zpracování. Prostě způsob jak poutavě oslovit diváka dobře vyprávěným příběhem. I v tomto ohledu přinesla letos filmová Prima sezóna výsledky více než potěšitelné.

Po projekci jsem si se zadostiučiněním uvědomil, že naprostá většina zde uvedených filmů by obstála na obrazovkách našich televizních společností, včetně té veřejnoprávní a nezřídka by zazářily vedle šedi konvence a stereotypu výsledků, jimiž je tam program naplňován. A to do té míry, že často se zdá, že to hlavní jsou již jen reklamy.

Konečně ještě další podstatná věc. V poslední době se v oboru a jeho okolí hodně mluví o potřebě a prospěšnosti filmové výchovy na školách. Zanícení řečníci, kteří často neovládají obor „zevnitř“, se na konferencích bijí v prsa a přesvědčují, že právě oni znají ty nejlepší recepty na to, jak k filmové výchově či výchově filmem přistoupit. Nic proti nim. Ovšem na Prima sezóně, kde o to skutečně jde, ve smyslu konkrétní práce s materiálem a mladými autory, jsem nikdy neviděl jediného. Vzkazuji jim, že rychlík z Náchoda jim tentokrát opět ujel.

Rudolf Adler, předseda poroty

Návštěva letošní Náchodské prima sezóny a především její filmové části ve mně jen posílala přesvědčení, že přehlídky (ať už soutěžní nebo ne) věnované studentské tvorbě hrají velmi důležitou roli v rozvoji uměleckých oborů.
Studenti a případně jejich lektorské vedení měli možnost porovnat svoje díla s ostatními kolegy z celé ČR, od poroty se jim dostalo zpětné vazby, při diskuzi mohli zjistit, jak jejich dílo chápalo publikum, na čem zapracovat, čeho se vyvarovat.
Potěšila mne účast autorů jednotlivých snímků, kteří vážili cestu byť jen na jediný den do Náchoda, za deštivého počasí, aby mohli uvést své většinou pár minut trvající film. To myslím nejvíc dokazuje chuť studentů a touhu věnovat se něčemu smysluplnému a potřebu se zlepšovat a rozvíjet.
Proto bych chtěla poděkovat také realizačnímu týmu panu řediteli Jiřímu Hejzlarovi, Jarmile Šlaisové, panu prof. Rudolfu Adlerovi, Ondrovi Krejcarovi Petru Neumanovi, kteří nepovolují a i nadále studenty podněcují k tvorbě a každoročně pro ně připravují důstojnou a profesionální přehlídku.

Martina Erbsová, ředitelka Impuls Hradec Králové