Tak to máme za sebou. Rád jsem si přečetl hodnocení letošní hlavní soutěže České vize svých kolegů z krajských porot na stránkách Filmdatu. Soutěže, která má za sebou úctyhodných 66 ročníků, a která letos probíhala docela jinak. Zavinila to ta ohavná nemoc, kterou ani v jiné podobě nikdo nepamatuje. Mnozí ji přirovnávají k Čapkově Bílé nemoci. Ano, hodnocení filmů mělo svoje výhody v tom, že si projekci filmů mohl každý z porotců vychutnat doma, v klidu, dokonce s možným spouštěním filmů několikrát za sebou. Vzhledem k tomu, že se přece jen zmírnil průběh pandemie, mohli bychom se na soutěži, která už má svůj termín koncem října sejít v dostatečném počtu, protože je to možné do čísla tři sta. To bohatě stačí.
A protože byl zpřístupněn celý řetěz filmů, které se v krajských soutěžích promítaly a dokonce vyšly i informace o tom, co se v říjnu dostane do projekce, mohlo by se na první pohled zdát, že se do Ústí nad Orlicí nakonec přijede podívat méně diváků nežli v minulých ročnících. Vždyť si každý mohl prohlédnout filmy na svém počítači. A také, že by to mohlo mít význam jen pro autory, kteří už tradičně budou zvědavi, jak uspějí v soutěžním finále. Jenže podobné akce jsou kromě projekce také o setkání účastníků, o rozborovém semináři a koneckonců i o tom, jaké zcela nové programové prvky se objeví, což už organizátoři předem avizovali. A mnohé z nich budou mít premiéru. Svým způsobem bude zajímavé i to, jaké složení bude mít porota, protože i taková změna se dá očekávat. V samotném názvu soutěže ty změny určitě nejsou.
Přestávka, která se vinou nemoci dostala až do řádů měsíců, bude přetnuta velkou schůzí, která se očekává v měsíci září. To slovo velká je tu proto, že na ní má být vyřešena celá řada otázek, které stojí na prahu dalšího vývoje oboru neprofesionálního filmu. Protože se mnohé musí probrat právě ještě před celostátní soutěží. Takže ta přestávka už se zúží jen na prázdninové měsíce. A ty, jak známo, ubíhají rychle.
