Proč by bylo nesmyslné, aby Jůtůb dával výnos z reklamy autorovi hudby za hudbu a autorovi filmu za film? Diskutovat se může o poměru, jestli 50:50 nebo jinak, třeba podle délky použité hudby v poměru k délce filmu. Jde o výnos z reklamy, autor hudby může být rád, že jeho hudbu autor filmu použil a že mu dal vydělat, byť přes Jůtůb. Proč by autor filmu neměl nic z reklamy dostat? Když udělám video na Jůtůb za své peníze a autor složí hudbu "za své peníze", jsme na tom úplně stejně. "Licencování" zde zastupuje Jůtůb tím, že vyplácí peníze z reklamy - proč jen autorovi hudby? Má to být trest za to, že jsem se autora nezeptal (tedy neuzavřel smlouvu)? Ale rádia, která hrají jeho hudbu, se ho také neptají, jen za použití platí, stejně, jako platí Jůtůb (a autor i interpret jsou rádi).

Druhé poznámce nerozumím vůbec. Za užití díla (např. hudby) se platí bez ohledu, zda je komerční nebo nekomerční. Chceš-li poslouchat hudbu, musíš si ji koupit - např. CDčko nebo na Spotify nebo vstupenku na koncert, ostatní je nelegální (něco jiného je poslech rádia, kde zaplatí licenci rádio). Použití hudby u nekomerčního filmu, promítaného na soutěži, kde se nevybírá vstupné - je to tedy zcela nekomerční - je totéž, jako pískání melodie na ulici - tedy na veřejnosti.

Pavle, podívej se vpravo vedle tohoto rámečku, do kterého píšeš: OSA Tě vidí! Nešiř bludy! Nemůžeš na veřejnosti pískat, co se Ti zlíbí! Porušuješ tím zákon, je to veřejná produkce!