Josefe, jak vidím, máš ve výkladu autorského zákona poněkud zmatek. Možná to bude tím, že jsi ho nemusel nikdy použít u vlastní osoby a že jsi nebyl nucen ho řešit u vlastního audiovizuálního díla, u kterého jsi použil hudbu jiného autora. Já jsem se v praxi setkal s autorským zákonem mnohokrát a to aktuálně i na YouTube, kde mám umístěnu řadu svých dokumentů a mám na svém kontě i jedno vítězství nad Ministerstvem pro místní rozvoj stran neoprávněného použití mých autorských práv, aniž by se mnou uzavřelo toto ministerstvo licenční dohodu. Prostě úředníci tohoto ministerstva žili v klamné představě, že když u dokumentu zaplatili jeho realizaci, že licenci k užití nepotřebují. Nedokázali rozlišit rozdíl mezi autorským právem a licencí k jeho užití, což jsou dvě zcela odlišné věci.

Pojďme tedy nejprve k tvé mylné představě o YouTube ohledně placené reklamy tímto kanálem. Není to tak, že by YouTube dával výnos z reklamy autorovi hudby za jeho hudbu a autorovi filmu za jeho film (nehledě na to, že film se skládá z více uměleckých složek – viz níže). Pouze k dílu, které je na kanál umístěno přiřadí reklamu, pokud to autor díla chce. No a pak poměrně složitým výpočtem, který dělá program, vypočítává, výnos z této reklamy pro autora. Velikost výnosu je určena složitým algoritmem, kde hlavní proměnné jsou: částka, kterou za reklamu v určeném období kanál utržil, četnost shlédnutí díla, jak dlouho se jednotlivec na dílo díval, zda ho shlédl celé nebo jen část a další. Nejedná se tedy o tantiémy, které vyplácejí kolektivní správci či prodejci díla, tedy že by, jak píšeš, YouTube zastupoval licencování. YouTube není kolektivním správcem autorských práv, tak jako jím není třeba kino! Vzhledem k tomu, že ale YouTube musí, jako poskytovatel prostoru pro audiovizuální díla zaručovat, že nebude porušován autorský zákon, řeší to tak, že jednotlivé přispěvatele do svého kanálu upozorňuje, že sem nesmí umísťovat díla, ke kterým nemají autorská či licenční práva. U hudby jim to hlídá uvedený program, který okamžitě po zveřejnění díla na YouTube vyzve k doložení licence a do té doby, než se tak stane, neumožní dílu participovat na výnosech z reklamy. U obrazu žádný takový program zatím vytvořen nebyl (je to skoro nemožné), a tak se musí spoléhat na to, že ten, kdo dílo na YouTube dá si je vědom toho, že musí dodržovat dané podmínky autorského zákona a nedávat na kanál nic, k čemu nemá autorské právo či licenci. Dá-li tedy někdo na YouTube audiovizuální dílo, u kterého je zjištěna, byť jen jedna jeho složka s nedoloženou licencí, nelze jej začlenit do participace na reklamě. Dílo může na kanálu i nadále zůstat, pokud třeba autor hudby či majitel autorských práv nepožádá o jeho stažení (jsou autoři hudby, kteří nestojí o to, aby jejich dílo bylo použito v jiném díle, které třeba, dle jejich názoru, není kvalitní a snižuje tak úroveň jejich hudby anebo jí vtiskne jiné vyznění, než zamýšlel autor). Stejné platí o obraze. Jsou i tací autoři, kteří svá díla vůbec nechtějí spojovat s reklamou!

Tvůj příklad, že rádia hrají hudbu autorů bez jejich dovolení je úplně mimo. To je přeci naprosto jiný případ. Autor hudby či majitel licence, počítá s tím, že hudba bude vysílaná a provozovaná rozhlasem, a že takové provozování mu ohlídá jeho kolektivní správce. Jeho hudební dílo není rozhlasem začleněno do jiného díla a nestává se tak jeho součástí, aniž by k tomu poskytl licenci. Vzhledem k tomu, že audiovizuální dílo je dílem syntetickým, tedy skládá se s různých uměleckých složek, je nutné, aby autorství ke každé z nich bylo licenčně ošetřeno dle autorského zákona. Za to většinou ručí majitel vysílacích práv nebo prvovýrobce audiovizuálního díla, který by měl mít se všemi autory, kteří se na AV díle podíleli, licenční práva vypořádána.
A ještě k tomu pískání na ulici. Neumím si představit žádného kolektivního správce, a to ani OSA ne, který by šel do soudního vymáhání poplatku u někoho, kdo si píská na veřejnosti nějakou melodii. Již při prvním stání by soud požadoval od žalující strany doložit, aby vyčíslila, jakou materiální škodu utrpěla pískáním této melodie žalovaným na veřejnosti, an se procházeje po ulici a nemaje záměr mít za tuto produkci nějakou komerční výhodu, jako má třeba hotel při umístění televize či rozhlasového přijímače na pokoj, kdy si za takové vybavení pokoje účtuje vyšší sazbu. Ten soud by byl předem prohraný a kolektivní správce by zaplatil nemalé soudní výlohy. Interpretace Autorského zákona, na pískání melodie na ve